Příspěvky na bydlení - pojmy, uplatnění, potřebné doklady, negativní dopad na SVJ

Příspěvky na bydlení jsou nedílnou součástí rozpočtu nejedné domácnosti, která má nízké příjmy a zároveň je zatížena vysokými náklady na bydlení. Do roku 2014 se příspěvek na bydlení mohl pobírat pouze po dobu 84 měsíců za posledních 10 let. Toto ustanovení bylo již zrušeno a nyní lze příspěvek čerpat po neomezeně dlouhou dobu. Vyplácí se zpětně za poslední tři kalendářní měsíce, tedy leden až březen, duben až červen atd.

Aby bylo možné si o tuto základní sociální dávku zažádat, je třeba splnit tyto požadavky:

  • bydlet ve vlastním, nájemním, družstevním bytě nebo rodinném domě (na pronajatý pokoj nebo ubytovnu dávku nelze čerpat)
  • mít trvalé bydliště v bytě, na který se uplatňuje nárok na dávku
  • doložit vysoké náklady na bydlení a nízké příjmy (náklady převyšují 30% příjmu domácnosti).

Zažádat o příspěvek si mohou nejen rodiny žijící ve společné domácnosti, ale také jednotlivci a spolubydlící. Nárok na příspěvek může uplatnit pouze jeden vlastník/nájemník. Příjmy všech osob, které mají v objektu trvalé bydliště, se sčítají.  Příjmem je myšlena nejen mzda od zaměstnavatele, ale i rodičovský příspěvek, mateřská, důchod, příspěvek na dítě aj..

Žádost o příspěvek se vyřizuje na úřadu práce a jeho výše se odvíjí od výše skutečných a normativních nákladů. Ze skutečných nákladů je třeba doložit uhrazené složenky či faktury za:

  • energie - elektřina, plyn, voda
  • odvoz odpadu
  • nájemné – splátky hypotéky zahrnout nelze
  • topení

Normativní náklady jsou určeny státem, při jejichž stanovování se vychází z průměrné spotřeby energií, počtu osob, typu bydlení a lokality, ve které se byt nachází. V případě, že skutečné náklady převyšují normativní náklady, je třeba počítat s tím, že stát vyplatí dávku pouze do výše normativních nákladů, tedy nákladů, které připadají průměrem na danou lokalitu.

Negativní dopad vyplácení příspěvků nastává v okamžiku, kdy příspěvek je vyplacen nájemníkovi, ten uhradí platby vlastníkovi bytu, ale vlastník bytu již neuhradí platby SVJ. V tomto případě má vlastník bytu zisk, který mu de facto uhradil stát a na podnikání pronajímajícího vlastníka doplácejí ostatní vlastníci bytů v SVJ. Vymahatelnost dluhu, při přetížení soudů, je zdlouhavý proces. Do doby rozsudku soudu musí SVJ hradit dodávky služeb i opravy domu a zdroje financování jsou pouze od řádně platících vlastníků. Bohužel do dnešního dne není žádný zákonný prostředek k tomu, aby příspěvky na bydlení byly poukázány na účet toho, kdo služby spojené s bydlením skutečně poskytuje, tedy SVJ.